Foie gras, čokoláda, kachna i prosecco: Co se v Brně servíruje na Valentýna
Svátek zamilovaných klepe na dveře, a tak je nejvyšší čas přemýšlet, kam pozvat svoji drahou polovičku na romantickou večeři. Pokud jde o Valentýna, brněnská gastroscéna je naštěstí pozitivně naladěná, takže s trochou nadsázky se dá říci, že vyrazit můžete v podstatě kamkoliv. Přesto máme pár tipů, pokud si chcete dopřát ještě o něco intenzivnější gastronomický zážitek. Na začátek jedna praktická rada: „Bez rezervačky do restaurace nelez.” Než se kamkoliv vydáte, zamluvte si raději místa. 14. únor je mezi lidmi, zvlášť mezi těmi ve dvojicích, populární a podniky bývají plně obsazené. Jistota je jistota. Ale teď už k tomu, co valentýnské Brno v úterý servíruje… Tak například v restauraci Forhaus si můžete vychutnat „Lásku mezi kapkami Prosecca”. Pro dámy je připravena raviola z kozího sýra, Nicoise salát, silný hovězí vývar, filet z marinovaného pstruha a jako sladká tečka pak katalánský krém s pečeným pomerančem. Pro pány je tu zeleninový tartar, carpaccio z hovězí svíčkové, karotkový krém se zázvorem, konfitovaná jehněčí plec s houbovým demi glace, a nakonec makový závin s vinným šodó. To vše za doprovodu vybraných italských šumivých vín. Restaurace Castellana Trattoria letos servíruje „Čokoládového Valentýna”. Čtyřchodové menu, připravené společně s šéfcukrářem Martinem Beránkem, se skládá z foie gras, lanýžové pasty trenette, pomalu pečeného roštěnce na zelenině nebo mořského vlka s krevetami a čokoládového dezertu. Všechny pokrmy se na valentýnský večer budou snoubit s prvotřídní čokoládou a vybranými víny. I v ristobaru Retro Consistorium si páry pochutnají na speciálním valentýnském menu. Romantiku tu bude doprovázet tagliata z kančího karé s malinami, taglioline s omáčkou z pečené červené řapy a kozího sýru, kachní prso s mrkvovým pyré nebo mečoun s bramborovo-lanýžovým krémem, čokoládový mousse s camalansi želé a šampaňské Veuve Clicquot Rosé. V Borgu Agnese připravili pro zamilované gurmány dokonce osmichodové menu. A že si šéfkuchař dal opravdu záležet, svědčí už struktura večeře: ústřice, foie gras, kachní consommé s krevetami, mořský ďas, kuřecí prso sous vide, presovaná jehněčí plec, kozí sýr s řepou, a nakonec čokoláda s malinami a passion fruit. Jednotlivé chody budou samozřejmě doprovázet snoubená italská a moravská vína. Výtečného gastrovalentýna oslavíte také v Pavillonu. Tady servírují marinovaného norského lososa, carpaccio z hovězí svíčkové, květákový krém s grilovanou krevetou, pošírovanou tresku Skrei, grilovanou divokou kachnu s omáčkou z foie gras a na konci malinovou variaci. Kromě večeře se dámy dočkají i malé pozornosti, pro oba je pak připraven ještě koktejl v Runway baru. Chystáte se na Valentýna do Jakoby? Tak to se můžete těšit na paté s kachními játry a vínem Madeira, jemné hřibové cappuccino s lanýžovou pěnou, turnedo z platýze nebo vepřovou panenku sous vide a jako dezert nugátový dort s malinovým coulis. Svátek zamilovaných si vychutnáte i...
Co s přebytečným cukrovím: nový dezert nebo rozptýlení v létě
Zná to asi každý z nás. Vánoce si bez patnácti druhů cukroví ani neumíme představit. A co teprve, když další sladké kousky nasbíráme od babiček, tetiček a kamarádek. U vánočních pohádek si mlsání sice užíváme, ale jakmile se překlene nový rok, už ho nemůžeme ani vidět. V lednu se pak stává, že nám doma zbývá hromada nesnězeného cukroví a my nevíme, co s ním. Proto máme pár užitečných tipů, aby přebytečné sladkosti nemusely do popelnice. Jako těsto na koláč nebo náplň do závinu Jednou z možností je ho „recyklovat”. Když už jednou taková dobrota vznikla, proč z ní nevytvořit něco podobně dobrého? Veškeré cukroví můžete totiž rozemlít či nastrouhat na jemný prášek, ten si pak uchovat v lednici a přidávat dle libosti jako ingredienci do různých buchet, koláčů, řezů nebo závinů. V podstatě vám nahradí mouku, cukr a leckdy i koření. Cukroví jde využít jako těsto i jako náplň. V prvním případě můžete vyzkoušet koláč, kdy prášek z cukroví smícháte s máslem a upečete jako korpus. Náplň už je pak na vás, ale osvědčila se třeba tvarohová s vanilkou a kakaem nebo ovocná. Pokud vám zbyly perníčky, můžete je rozemlít a zkusit přidat jako součást náplně do ovocného závinu, kterému dodají pravý vánoční nádech. Případně pokud vám zbyl také rum z vánočního grogu, můžete ho smíchat s nastrouhaným cukrovím a marmeládou jako náplň piškotových řezů. Ze vzniklé sladké směsi můžete podle své fantazie vytvořit i nový druh cukroví, na který jste právě dostali chuť. Cukroví z mrazáku ke kávě i k létu Jestliže nechcete přebytečné cukroví zpracovat tímto způsobem, můžete ho s klidným srdcem zamrazit a dát si ho později, až zase přijde chuť. Obecně ale platí, že je lepší ho spotřebovat do půl roku, protože do příštích Vánoc bude mít nejspíš svoje nejlepší časy za sebou. Vyplatí se mrazit po menších množstvích a v plastových krabičkách, které odolají mrazu. Krabičku můžete také vyložit alobalem. Mikrotenovým sáčkům se radši vyhněte, protože v nich cukroví promrzne, vysuší se a už nebude tak lákavě dobré, spíš naopak. Také pozor na to, které druhy cukroví dáte do mrazáku, protože ne všechny jsou ke zmrazení vhodné. Třeba tučné krémové cukroví se moc zmrazit nedá, protože tuk snadno zežlukne. Kouzlo cukroví v mrazáku je skvělé. Sladkým kouskem Vánoc si totiž můžete zpestřit třeba odpolední kafíčko nebo si ho dát v létě, kdy bude příjemným rozptýlením a připomene vám, že už za půl roku zase přijde Ježíšek 🙂 Foto: Pexels...
Vánoční cukroví: výlet do historie pečení
Vánoce jsou tu už za pár dní, a tak jsme zase trošku zapátrali po nějakých gastro zajímavostech. Tentokrát jsme si vzali pod lupu tradici pečení vánočního cukroví. Věděli jste třeba, že první cukroví na světě se vyrábělo z ovoce? Nebo že původně chránilo lidi a jejich příbytky před zlými silami? Tak se do naší exkurze pojďme s chutí pustit… Možná byste řekli, že tradice pečení vánočního cukroví je staré jako lidstvo samo. Ve většině případů to tak totiž bývá. A možná ani tady vás nepřekvapíme. Ačkoliv různé zdroje odhadují, že tento zvyk je relativně moderní záležitostí, jiní odkazují dále do historie – konkrétně do 16. století. První cukroví ale rozhodně nemělo takovou podobu, jakou známe dneska. Dříve se z ovoce vyráběly vánoční figurky, se kterými si děti mohly hrát a později je zbaštit. Cukroví se také dříve peklo proto, že lidé věřili v jeho ochranářskou funkci. Vánoční laskominky totiž chránily rodinu a celé hospodářství před temnými silami. Jednotlivé druhy cukroví bývaly také opředeny celou řadou mýtů, rituálů a pověr. Tak třeba vykrajovaná zvířátka měla chránit ta živá ve stájích a kravínech, aby se jim dobře dařilo, rodila zdravá mláďata a hospodáři z nich měli velký užitek. Kolečka byla zase symbolem slunce, věšela se na domy, aby si rodiny zajistily štěstí, a na ovocné stromy, aby se zaručila hojná úroda do příštího roku. Připálené cukroví naopak znamenalo neštěstí a smrt. Zajímavé také bylo, že cukroví se smělo péct jen z mouky pocházející z vlastní úrody. To kvůli tomu, aby si hospodář pojistil, že i v příštím roce přijde hojná úroda. Při zadělávání se těsto otíralo z rukou o stromy, aby přinesly v následujícím období hodně plodů. A přebytečná voda z těsta se slévala do krmení, aby krávy i nadále vydatně dojily. Cukroví v dnešním slova smyslu se začalo péct až během 19. století, ale bylo výsadou jen těch nejbohatších vrstev. Do cukroví se tehdy přidávalo i vzácné koření. Chudší lidé pekli z toho, co zrovna měli po ruce. Proto se v receptech objevoval třeba i česnek a pepř, což si dneska umíme jen těžko představit. Věděli jste například, že pepř byl hlavní ingrediencí perníčků, podle něhož jejich název vlastně vznikl? Tak dobrou chuť! 🙂 Fotografie: autor fotografie: Marek Blahuš výtvarné zpracování perníčků: Jana Blahušová – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0,...
Vánoční menu v Evropě: Ve Francii ústřice, v Estonsku jelítko
Věděli jste, že Francouzi si na Štědrý večer dopřávají foie gras a ústřice? Nebo že si Angličané u stromečku pochutnávají na pudingu? Vydejte se s námi na ochutnávku štědrovečerního menu do různých koutů Evropy. A na závěr máme i pár tipů, kam na vánoční večeři vyrazit v Brně. Křížem krážem Evropou Rybí polévka, řízek z kapra, bramborový salát. V ostatních evropských zemích tak jednotné štědrovečerní menu nenajdete. Každý region má své vánoční gastrotradice, a tak zatímco na západě hodují pečená žebírka, na východě si dávají lehkou tresku. Variací štědrovečerní večeře je v Evropě vskutku pestrá paleta. Tak třeba v Německu a Rakousku si lidé dávají pečenou husu se zavařeninou, pečené klobásy s bramborovým salátem a nechybí ani tradiční štrůdl. V Polsku se na Štědrý večer servíruje boršč a pokrmy z ryb v omáčce nebo plněné pirožky. Pokud slavíte Vánoce ve Velké Británii, nejspíš na talíř dostanete hrachovou polévku, šunku, pečeného krocana a tradiční vánoční švestkový puding. Ve Francii je hlavním chodem večera le reveillon, tedy pokrmy složené z toho nejlepšího, co tato gurmánská země nabízí – ústřice, pečenou šunku, krocana s kaštanovou nádivkou a lanýžovou pastou, šneky, škeble, kaviár, žabí stehýnka, ořechy, olivy a další pochutiny. Také skandinávské země mají své oblíbené vánoční pokrmy. Dánská štědrovečerní tabule bývá pokrytá pečenou husou, kachnou nebo vepřovou pečení s červeným zelím. K tomu se podává pivní chléb. I Norové si potrpí na maso. O Vánocích si totiž rádi dají vepřové či jehněčí žebírko. Ve Švédsku zase o Vánocích jedí šunku potřenou hořčicí, brambory a červené zelí. Jako dezert se servíruje rýžový nákyp s pečenými mandlemi. V Estonsku dostanete na talíř jelítko s bramborami nebo pečené vepřové maso se zelím. Také jihoevropské Vánoce se nesou ve znamení masa. V Itálii se o Vánocích hoduje plněná zvěřina nebo pečená kuřata s polentou. Jako dezert vám na stole přistane kaštanové pyré se šlehačkou nebo turecký med s oříšky. Nechybí samozřejmě ani panettone, což je tradiční italská „bábovka”. Ve Španělsku je štědrovečerní večeře složená z ovčího či kozího masa. Zajímavé je, že ve spoustě zemí se na štědrovečerním stole podávají kromě uvedeného také ryby, sladkovodní i mořské, v nejrůznějších úpravách. Francouzi si dávají lososa, Poláci kapra ve švestkové omáčce nebo mleté rybí maso v rosolu, Norové vařenou tresku, Švédové sušenou tresku v bílé omáčce, Němci pečenou štiku, candáta na roštu nebo plněného kapra, ryby patří ale i na italský či maďarský stůl. Kam vyrazit v Brně Pokud chcete na Štědrý večer vyrazit ven, brněnské podniky mají co nabídnout. Hostinu připravuje například Hotel Myslivna, která vás pohostí sektem, kuřecím koktejlem s ovocem jako předkrm, rybí polévkou nebo hráškovým krémem, tradičním smaženým kaprem s bramborovým salátem a na...
Průvodce svatomartinskými hody: kde se vzala husa a kam na ni vyrazit?
V pátek přijede svatý Martin. Jestli letos dorazí na bílém koni, sice není tak jisté, ale o to jistější je, že s sebou přiveze svatomartinskou gastronomii. A tu na celém svátku máme vlastně nejraději. Víte, odkud se vzala tradice pečení svatomartinské husy? A kam na poctivou husičku vyrazit? Nalaďte chuťové buňky a vydejte se s námi zapátrat do historie i současnosti. Příběhů, které odhalují kořeny pečení husy na svatého Martina, je doslova plný hrnec. Jeden z nich například praví, že husa se na pekáč dostala za trest, protože svým hlasitým kejháním rušila bohoslužbu, kterou svatý Martin v té době vykonával. Podle jiné pověsti se zase svatý Martin, který měl být jmenován biskupem, schoval k husám, protože mu tato pocta při vší jeho skromnosti nebyla příliš po chuti. Ty ho ovšem kejháním prozradily a tak chtě nechtě, opět skončily na pekáči. Dříve se také věřilo, že podle svatomartinské husy, respektive podle množství a rozmístěný tuku a stavu kostí, se dá předpovědět, jaká přijde zima. Další příběh už tak pohádkový není. 11. listopad, na kdy svátek připadá, byl v průběhu historie důležitým hospodářským mezníkem v daném roce. V tento den skončila hospodářská sezóna, sčítaly se výnosy a ztráty, panstvo probíralo všelijaké ekonomické strategie na další období a zkracovaly se počty nevhodné hospodářské zvěře. Právě v tomto bodě došlo i na husy. Jejich maso se přitom rozdělovalo podle společenské hierarchie – nejníže postavený sluha si z kuchyně odnesl křídlo, vyšší sluha stehno, zbytek přistál na talíři samotnému hospodáři. Ať tak, nebo jinak, tradice svatomartinské husy se dochovala dodneška a lidé po celé republice si ji náležitě vychutnávají. Někteří volí vlastní „kuchtění”, jiní využívají spíše četných nabídek restaurací, kde se husa připravuje na tisíc a jeden způsob. Na svatého Martina (a často i víkend nebo třeba celý týden poté) se stoly podniků prohýbají pod klasickými recepty, podle nichž se pečená husa ppdává s dvěma druhy dušeného zelí a bramborovým knedlíkem či lokši. Na zdejších menu ovšem nechybějí ani různé husí specialitky a variace. Tak se pojďme porozhlédnout… Kam v Brně vyrazit na svatomartinskou husu? Co by to bylo za husu, kdyby se neobjevila v restauraci Potrefená husa. Tady ochutnáte pomalu pečenou husí stehenní čtvrtku s červeným a bílým zelím, silným výpekem a třemi druhy knedlíků. V restauraci Jakoby na Jakubském náměstí si v rámci stálé týdenní nabídky pochutnáte na pečeném kachním stehně s červeným zelím a bramborovým a houskovým knedlíkem. Svatomartinské hody zažijete na vlastní kůži také v restauraci Pavillon, kde vás čeká klasické i delux menu v podobě husí paštiky, vývaru, kaldouna, variace farmářské husy nebo zmrzliny z husích foie gras. Široké svatomartinské menu chystají také v restauraci La Bouchée a Nekonečno,...