Průvodce svatomartinskými hody: kde se vzala husa a kam na ni vyrazit?
V pátek přijede svatý Martin. Jestli letos dorazí na bílém koni, sice není tak jisté, ale o to jistější je, že s sebou přiveze svatomartinskou gastronomii. A tu na celém svátku máme vlastně nejraději. Víte, odkud se vzala tradice pečení svatomartinské husy? A kam na poctivou husičku vyrazit? Nalaďte chuťové buňky a vydejte se s námi zapátrat do historie i současnosti. Příběhů, které odhalují kořeny pečení husy na svatého Martina, je doslova plný hrnec. Jeden z nich například praví, že husa se na pekáč dostala za trest, protože svým hlasitým kejháním rušila bohoslužbu, kterou svatý Martin v té době vykonával. Podle jiné pověsti se zase svatý Martin, který měl být jmenován biskupem, schoval k husám, protože mu tato pocta při vší jeho skromnosti nebyla příliš po chuti. Ty ho ovšem kejháním prozradily a tak chtě nechtě, opět skončily na pekáči. Dříve se také věřilo, že podle svatomartinské husy, respektive podle množství a rozmístěný tuku a stavu kostí, se dá předpovědět, jaká přijde zima. Další příběh už tak pohádkový není. 11. listopad, na kdy svátek připadá, byl v průběhu historie důležitým hospodářským mezníkem v daném roce. V tento den skončila hospodářská sezóna, sčítaly se výnosy a ztráty, panstvo probíralo všelijaké ekonomické strategie na další období a zkracovaly se počty nevhodné hospodářské zvěře. Právě v tomto bodě došlo i na husy. Jejich maso se přitom rozdělovalo podle společenské hierarchie – nejníže postavený sluha si z kuchyně odnesl křídlo, vyšší sluha stehno, zbytek přistál na talíři samotnému hospodáři. Ať tak, nebo jinak, tradice svatomartinské husy se dochovala dodneška a lidé po celé republice si ji náležitě vychutnávají. Někteří volí vlastní „kuchtění”, jiní využívají spíše četných nabídek restaurací, kde se husa připravuje na tisíc a jeden způsob. Na svatého Martina (a často i víkend nebo třeba celý týden poté) se stoly podniků prohýbají pod klasickými recepty, podle nichž se pečená husa ppdává s dvěma druhy dušeného zelí a bramborovým knedlíkem či lokši. Na zdejších menu ovšem nechybějí ani různé husí specialitky a variace. Tak se pojďme porozhlédnout… Kam v Brně vyrazit na svatomartinskou husu? Co by to bylo za husu, kdyby se neobjevila v restauraci Potrefená husa. Tady ochutnáte pomalu pečenou husí stehenní čtvrtku s červeným a bílým zelím, silným výpekem a třemi druhy knedlíků. V restauraci Jakoby na Jakubském náměstí si v rámci stálé týdenní nabídky pochutnáte na pečeném kachním stehně s červeným zelím a bramborovým a houskovým knedlíkem. Svatomartinské hody zažijete na vlastní kůži také v restauraci Pavillon, kde vás čeká klasické i delux menu v podobě husí paštiky, vývaru, kaldouna, variace farmářské husy nebo zmrzliny z husích foie gras. Široké svatomartinské menu chystají také v restauraci La Bouchée a Nekonečno,...
Listopadové gastrotipy: knedlíčky, koktejly, víno i burgery
Listopad je gastronomicky známy především svatomartinskými víny a husou. Nebojte, i tomu se budeme na blogu věnovat. Ale možná vás udiví, že kromě tradičních akcí se toho v brněnském gastru bude dít mnohem víc. Tak jdeme na to! 3. 11. Symposium Culinary Prague Symposium Culinary Prague je sice událost pražská, ale opravdu stojí za to ji zmínit. Už potřetí se totiž v Praze sjedou absolutní špičky evropské gastronomie, aby ukázaly své umění v pražském Slovanském domě. Každý z kuchařů v rámci přednášky odprezentuje některé pokrmy ze svého podniku a letos to bude velkolepé: účast potvrdili Paul Pairet, Jan Hartwig a dokonce i Albert Adria. Pokud vám fine dining není cizí, rozhodně byste na Symposiu neměli chybět. Webové stránky 4. 11. Pop-up knedlíčkárna v Laskominách od Maryny Čínské plněné knedlíčky jsou prostě úžasné a my je konečně můžeme ochutnat i v Brně! Sice jen jeden den, ale určitě to bude stát za to. U Maryny budete moct otestovat variantu guotie, tedy knedlíčky, které se nejprve smaží na oleji a potom dodusí na páře. Těšit se můžete na čtyři různé náplně, čtyři různé pochutiny k tomu a pivo Tsingtao točené do igelitových pytlíků! Event na facebooku 5. 11. Světový den veganství v Brně, Bajkazyl Brno Jste vegani, fandíte tomuto životnímu stylu nebo se zúčastníte listopadové veganské výzvy? Pak byste neměli chybět na oslavě světového dnu veganství v Bajkazylu. Organizátoři slibují odpoledne plné dobrého veganského jídla a přednášek. Můžete si nechat udělat veganské tetování nebo vyzkoušet tiskovou techniku linoryt. Akce bude zakončena koncertem a výtěžek z dobrovolného vstupného bude věnován azylu Život bez krutosti na statku. Event na facebooku 5. 11. Cocktail night, Rotor bar Koktejlový projekt Atelier v čele s Milanem Bukovským pokračuje v sérii úspěšných pop-upů. Na výběr koktejlů, které budou na přelomu roku k dostání v novém brněnském baru, můžete tentokrát zajít do legendárního Rotoru. Těšit se můžete na populární Tea for Two a pět nových kousků od klasiky až po experimenty. Pokud milujete koktejly a dokážete se nadchnout pro originální prezentaci i chuť, na této akci byste rozhodně neměli chybět. Pozor! Rezervace nutná. Event na facebooku 9. 11. Mosela třikrát jinak, Garage wine Náš milovník vína Martin Procházka má moselské rieslingy moc rád: to už vám ostatně musí být jasné, pokud jste četli některý z jeho článků na blogu. Jestli jste na tom podobně, zajděte na degustaci v Garage wine, kde vám představí hned tři moselská vinařství (Weingut Carl Löwen, Immich Batterieberg a Heymann – Löwenstein). Mosela třikrát jinak. Unikátní vína, unikátní polohy, tři různé přístupy a tři rozdílné osobnosti, které hýbou vinařským světem reislingů. Event na facebooku 11. 11. Svatomartinský košt, náměstí Svobody Každoroční Svatomartinský košt pořádaný...
Report: Den otevřených ústřic
Pamatuji si to jako dnes. Můj první den otevřených ústřic. Dlouho jsem se připravoval. V Hornbachu jsem nakoupil dva páry pevných kožených rukavic, v rybářských potřebách krásné neoprénové kalhoty, zelený rolák a slušivou maskáčovou vestu. V knihkupectví jsem sehnal výbornou knihu o světových oceánech, kde ústřicím věnovali celou kapitolu. Jako poslední jsem ještě v jakémsi kamarády doporučeném armyshopu koupil zálesácký nůž, pro jistotu rovnou s kompasem na konci rukojeti. Už jsem se párkrát domů z párty vracel, a vím jak je někdy těžké najít správný směr. Večer před samotnou akcí jsem strávil sledováním dokumentů o lovu ústřic a jejich úpravě v gastronomii. Nemohl jsem vůbec dospat. Ale byl jsem připraven, teoreticky i prakticky. Tedy alespoň jsem si to myslel. Když jsem šel v neděli 9. 10. 2016 na již v pořadí šestý ročník tohoto svátku mé oblíbené pochoutky, byl jsem notně uvolněnější než tenkrát. Oblečen do těch správných značek se správnými logy, elegantní sáčko, bez rukavic. I speciální nožík mi na místě půjčili, takže stačilo být vybaven pouze příjemným úsměvem, dobrou náladou a pár vizitkami. Den otevřených ústřic konaný v prostoru restaurace Koishi a vinného baru Petit Cru je totiž především společenská událost. Pro mne osobně dokonce jedna z nejzajímavějších a nejprestižnějších gastro-společenských událostí v Brně. Tomu sice odpovídá i vstupné 4 300 Kč a každoroční tlačenice o vstupenky, ale stojí to za to. Celá akce je koncipovaná jako jedna velká, nekontrolovaná pojídárna ústřic a pití úžasných bublinek nebo rieslingů. Začátek akce je ve 13:00, konec v nedohlednu. Během dne můžete kromě ústřic – letos jich bylo na 12 různých druhů, z Bretaně, Irska či Normandie – ochutnávat i další zajímavé pokrmy a delikatesy připravené přímo restaurací Koishi, tak dodané a prezentované partnery akce. Letos se zde mimo jiné předvedli brněnští specialisté na dovoz španělských dobrůtek a vín ze společnosti Bonovino, kde sladký úsměv prezentující slečny Míši nádherně doplňoval příjemně pikantní a kořeněné španělské sýry a uzeniny. Nechyběl ani tradiční partner snad všech akcí konaných pod patronací Koishi nebo Petit Cru – Pastikarna.cz zastoupena jako obvykle přímo manželi Jelínkovi. O welcome drink se postaral Jarek Gala z Bavor na Pálavě se svým výborným sektem. K pití bylo připraveno kromě bublin i několik výborných rieslingů z různých německých vinařských oblastí, takže i já jsem byl navýsost spokojený. Navíc bylo všeho co hrdlo ráčí, a přes veškerou moji snahu pití ne a ne dojít. Aby to všechno nebylo jenom o jídle a vínu, doprovází celou akci výborně koncipovaný program, jehož průvodcem je duo herců Tomáš Matonoha a Pavel Liška. Vše odstartovalo porcováním krásných, bezmála 2 metry dlouhých mečounů. Ty ostatně bylo poté celé odpoledne možno po kouskách konzumovat připravené na grilu....
Vinotéka Vindom: místo, kde jsou automaty povolené
Míst, kam si můžete zajít na dobré víno po deci, už je naštěstí v dnešní době v Brně více. To, kde si lze objednat dokonce jen dva centilitry jako regulérní ochutnávkovou variantu, znám jen jedno. Co je však ještě neobvyklejší: nenalije vám je číšník nebo sommelier, ale do skleniček si je nadávkujete sami zmáčknutím jednoho ze tří tlačítek (od zmíněných dvou centilitrů přes pěticentilitrové až po deckové množství). Ten zázrak, který vám bude vína vydávat, se jmenuje Taste4Wine a ve variantě, kterou mají v brněnském Vindomu, degustační enotéce (údajně se jedná o jedinou svého druhu v celé Evropě), z něj můžete ochutnat až 32 lahví. Majitelé, kteří jsou mimochodem i přímými dovozci vín, se také snaží o to, aby se lahve v automatu pravidelně obměňovaly: vždy však můžete okusit jak bílá vína, tak něco málo z nabídky rosé, červenými vzorky se pak prezentují převážně zahraniční vinařství. A když vám nějaké víno zachutná, můžete si domů na zbytek večera zakoupit celou lahev. Zajímavé jsou pak pro mě především tematické automatové degustace, například ty zaměřené na jednu až dvě odrůdy. Prostřednictvím menších vzorků jsem tak měla již možnost přechutnat Veltlínské zelené společně se Sylvánským zeleným, populární Chardonnay nebo jako naposledy (a již podruhé, i když v obměněné sestavě) Sauvignony. Právě výběr vzorků poukázal na neuvěřitelnou šíři vůní a chutí této odrůdy: začínalo se černorybízovým z produkce Vinařství Volařík, pokračovalo spíše broskvovo-nektarinkovými vzorky a končili jsme těmi mixujícími angrešt a travnatou svěžest. Kromě všech podoblastí Moravy (každá byla zastoupena minimálně jedním vzorkem) jsme zavítali – alespoň prostřednictvím obsahu skleničky – také do Itálie a cestu zakončili na Novém Zélandu, ve vyhlášené oblasti Marlborough. Pořadí je však samozřejmě pouze doporučené, můžete jej jakkoliv měnit, některé vzorky vynechat, od jiných si dát větší množství, nebo se k nim vrátit. Ochutnávkový „balíček“ za cenu do dvou set vždy počítá s dvoucentilitrovou variantou od každého vzorku. Pokud máte klubovou kartu, jako například já, můžete degustovat o něco levněji a hlavně, když ji máte dostatečně nabitou, nemusíte se doporučovaným dávkováním vůbec omezovat. Někdo může namítat, že degustace bez přítomnosti vinaře nebo sommeliera nemůže být přece zajímavá. Nebudu tvrdit, že bych chtěla vína poznávat jen prostřednictvím automatu, na druhou stranu u degustací máte vždy daný čas. A často začínají v poměrně brzké podvečerní hodiny. Pro mě je tak Vindom příjemnou alternativou v tom, že mám jednak na ochutnávku několik dní (většinou od středy do soboty), navíc klidně můžu vyrazit až po jednadvacáté hodině na „večerní decku před spaním“ (ano, je to něco jako „jedno“ u piva☺). Moji známí, na které je zase spád klasických řízených degustací příliš rychlý, mohou zase ocenit to, že její dynamika je ve Vindomu v jejich rukou. Nebo si i rozdělit ochutnávku do dvou návštěv. A jinak, ty...
Piknik box: první narozeniny s domácími koblížky, cidery a balónky
Už je to přesně rok, co oblíbená červená kavárna v Björnsonově sadu uvařila první latté a naservírovala první zákusek. A své první narozeniny se rozhodla oslavit ve stylu, který na ní máme všichni rádi. Pohodově, po domácku a s boulemi za ušima. Když do Piknik boxu přijdete, dýchne na vás příjemná atmosféra. Sednete si na paletu, dáte si něco dobrého a pozorujete, co se děje v parku kolem. Ve středu 12. září odpoledne tu ale bylo rušněji, jak se na správnou narozeninovou oslavu sluší a patří. Šňůry barevných balónků natažené mezi červenými kontejnery, řádka voňavých stánků lemujících nádvoří, pultík s hudbou a letáky na sloupech, které hlásaly, že se něco chystá. Kromě menu samotného Piknik boxu, kde mezi lákavými dortíky a koláčky jednoznačně vedly ricottové cheesecaky podávané ve skleničce stejně jako nachlazený Prager Cider, nechyběl například pop up projektu Kobliha, který vás musel zaujmout už na první pohled i nádech. Nadýchané čerstvé donuty „tisíce” chutí. Do nosu jste si mohli dát smažené koblížky ve stylu slaný karamel, s arašídy, lotusky, s malinou a pistáciemi, s citrónovou polevou nebo třeba čokoládové posypané marshmallowny. Výzvou ovšem byly javorovoslaninové donuty! Minisendviče s trhaným vepřovým ramínkem připravila parta kolem DEBUT. Lec Kůk zase kolemjdoucí lákali na slané francouzské quiche. Na své si přišli i milovníci vína a burčáku, který dovezlo vinařství Vávra. A na závěr samozřejmě přípitek a sfouknutí svíčky na dortu, které nesměly chybět. Podle mého názoru se Piknik boxu oslava povedla tak, jak si představovali. Už se těšíme na druhé narozeniny, kde, doufejme, uvítají další řadu mini bister a gastro projektů, které si zakládají na poctivé domácí kuchyni, kterou tvoří s láskou. A to je na tom to skvělé! Foto: Lucie...
Slavnosti moře: šestá vlna ošplouchla Kraví horu
Na první setkání se společností Ocean48, respektive panem Baráčkem, si vzpomínám naprosto přesně. Do dnes již neexistující kdysi proslavené restaurace U Kastelána nám přinesl humry a spoustu dalších skvělých surovin přímo na kurz vaření vedený Michalem Göthem. Jako dodavatel čerstvých ryb pro kvalitní brněnské restaurace totiž společnost před sedmi lety začínala. Od té doby se u Oceanu48 změnilo mnohé: Baráčkovi otevřeli první prodejnu na Minské, kromě ní můžeme v současnosti v Brně ryby od této rodinné firmy nakupovat na dalších čtyřech místech. A první mimobrněnský obchod otevřela v Olomouci. Přibylo tradiční páteční grilování na žabovřeské pobočce, bistro v Králově Poli a hlavně: akce Slavnosti moře. Ta postupnou proměnou svého rozsahu zcela kopíruje vývoj kdysi malé společnosti: první vlna (nejedná se totiž o ročníky, letos ocean šplouchal již dvakrát) byla takovým prodloužením pátečního grilování do soboty. U třetí vlny již bylo pořadatelům jasné, že zájem naprosto převyšuje kapacity zahrádky kolem kapličky a že pokud si nechtějí dále číst o nezvládnuté organizaci a nedostatku místa, musí popřemýšlet o změně. Následovaly tak dva ročníky tsunami na Slovanském náměstí. A konečně šestá vlna zalila o víkendu 3. až 4. září Kraví horu. A právě o její nedělní návštěvě bych ráda napsala pár řádků. Návštěvníky čekalo deset stánků s nabídkou pokrmů, stanoviště s čerstvými ústřicemi a od prvních akcí pořadatelé také výrazně rozšířili sortiment vína. Já si na akci vzala rodinnou posilu, abychom toho zvládli zkusit co nejvíce. I tak jsme neochutnali tři jídla, i když sestra, která se „na Kraváku“ zastavila o den dříve, po telefonu hlásila, že žraločí burger přímo od pořadatelů byl také dobrý. Kromě něj nedošlo ještě na nabídku La Bouchée (mušle svatého Jakuba) a pstruha lososovitého z Hotelu Žabčice. Moji společnost nejvíce zaujaly spíše asijské úpravy ryb a potvůrek. Za favorita vyhlásili grilované tygří krevety marinované v citrónovém tymiánu na těstovinách tagliolini s mangem, chilli a kari od prakticky místní Monte Bú, a to přesto, že se restaurace zaměřuje primárně na steaková masa. Chutnala také thajská polévka Tom yum s krevetami z nového podniku Konoha, kterou jsme degustační odpoledne zahájili. Zajímavé chutě jsem čekala od grilovaných chapadel kalamárů teriyaki s míchaným salátem s rukolou a wafu dresinkem, restaurace Kaizen ale zklamala: jídlo nemělo nejen specifickou, ale prakticky žádnou chuť. Dobře ochucená byla naopak chapadla z Ristorante Piazza, na černé rizoto mám ale poslední dobou smůlu, k celkově pozitivnímu dojmu z pokrmu příliš nepřispělo. Zvládli jsme také dvojitou porci smažených kalamárů a krevet s česnekovou aioli od týmu restaurace Retro Consistorium, jednu naběračku z velké středomořské pánve a výběr tapas od pořádající společnosti Ocean48. Z těch mi nejvíce chutnal tuňákový salát. Na festivalu se dal strávit prakticky celý den (o to spíše, že akce probíhala v rozlehlém parku). Nechyběly stánky s kávou a zmrzlinou, točené pivo,...