Vývar od A až do Z
Mít vývar je základ! Bez dobrého vývaru to prostě nejde, je ho potřeba při vaření polévek, omáček, k podlévání pečeného masa, na dušení čehokoliv… prostě v kuchyni nelze dobrý vývar nahradit. Ano, vím, existuje i KOHOUTÍ VÝVAR (vývar z kohoutku… prostě obyčejná voda), s tím to ale nebude nikdy ono. Na trhu je také spousta náhražek, vývarů v prášku, v kostce, želé a dalšího všeho možného, ale to už je na vás, jestli se touto cestou polotovarů chcete opravdu vydat… Zdravá rezerva Tak jsme si před lety interně nazvali zásobu, kterou by každý měl mít v mrazáku a spižírně. Je to taková gastro KPZetka (KPZ – pro později narozené Krabička Poslední Záchrany :-). V mrazáku by člověk měl mít několik litrů vývaru, nějaké masové ragů, gulášek, kousek masa na řízky, kus chleba, hotovou polívku, klobásek a uzené od strejčka příhody… Mělo by tam být prostě vše možné, abyste nemuseli v momentě, kdy „vás to přepadne“ a horní část ledničky je vybílená, šáhnout po čísle lokálního dodavatele pizzy nebo po výběrové instantní polévce od Vitany! Vařte vývar ve velkém! Nemá cenu vařit malý hrnec vývaru. Když už se chcete vrhnout na přípravu vývaru – přemýšlejte ve VELKÉM! Co nesníte, to zamrazíte. Při volbě krabiček přemýšlejte, kolik vývaru běžně k vaření potřebujete. Pokud vaříte pro 2 osoby, budou stačit krabičky půllitrové, pokud jste rodinka 2 + 2…mražte po litru. Doba vaření vývaru podle druhu suroviny (od bodu varu) Existuje spousta návodů, jak dlouho vařit vývar, né všechno co se píše je však pravda. Slyšel jsem hromadu názorů…„já ten vývar vařím 2 dny“, „hoď tam všechno, slupky z mrkve, okousané kuřecí kosti z poledního meníčka, prostě co máš“… Tak takhle teda ne! Musíme si uvědomit, že i příprava vývaru má svá pravidla. Vývar není popelnice, abychom do toho hrnce hodili všechno a každá suroviva potřebuje jinou dobu, aby vývaru odevzdala své maximum. To znamená, že není dobré vařit vývar příliš dlouho, protože pak se čistá, silná chuť po použité surovině „strhá“. Dobré taky je, vývar před cezením nechat ještě cca 20 minut „stát na kostech“…vývar se uklidní a chuť zesílí. zeleninový vývar – 1,5 hodiny rybí vývar – 1,5 hodiny kuřecí vývar – 2,5 – 3 hodiny vepřový vývar – 3,5 hodiny hovězí vývar – 4,5 hodiny Jakou zeleninu na vývar? Všeobecně takzvanou kořenovou zeleninu, to je zelenina ze které se používá kořen. Například mrkev, celer a petržel. Kořenová zelenina je však třeba i červená řepa…tu, pokud neděláte vývar na boršč, samozřejmě do vývaru nedávat! mrkev petržel celer řapíkatý celer cibule (může být i s čistou slupkou..kvůli barvě vývaru) česnek pórek stonky z petržele (listy nechte do hotového vývaru…) libeček (opatrně, je velice výrazný)...
Domácí pesto, šupito presto!
Jsou snadná na výrobu, jejich přesné složení máte plně pod kontrolou, a chuť si tak přizpůsobíte na míru svým preferencím. Vlastnoručně vyrobená pesta si zamilujete! Pojem pesto je dnes již běžně známý nejen milovníkům italské kuchyně. Nadrcené bylinky zakápnuté kvalitním olejem, doplněné ochucovadly výrazných chutí, jako je česnek, sůl nebo chilli – už jen ten popis zní lákavě. Navíc jej stačí opravdu kapka, která vašim jinak všedním pokrmům dodá nezaměnitelný šmrnc. Přestože rozhodně netvrdím, že je investice do kvalitního pesta důvodem k lítosti, máte-li k dispozici dostatek surovin a chuť tvořit, tomu domácímu se rozhodně nic nevyrovná. S minimální námahou vykouzlíte skutečnou delikatesu. Vědomí, že máte tento skvost uložený v lednici, vám zaručeně nedá spát a na několik následujících dní až týdnů jej budete mít tendenci přidávat do všech možných pokrmů. Fantazii se meze nekladou Při zmínce o pestu se všem jistě vybaví to bazalkové, jež je doslova evergreenem. Tradiční Pesto Genovese se stalo symbolem města Janova (od něhož je odvozen i jeho název) a v italské kuchyni je bezkonkurenčně nejoblíbenější. Zdaleka se však nejedná o jedinou možnou variantu. Zvláště při domácí přípravě můžete dát své kreativitě volný průchod, aniž by vás muselo trápit, že by se leckterý italský labužník nejspíše chytal za hlavu. Kromě bazalky tak můžete použít jakékoliv jiné bylinky, například petržel či koriandr. Co mohu obzvláště doporučit, je pesto z medvědího česneku, jehož sezóna je nyní v plném proudu. S trochou nadsázky lze říct, že vlastně můžete použít cokoliv zeleného – skvělé je pesto z rukoly, po vzoru iniciativy Zachraň jídlo však můžete použít i různé natě, které by jinak skončily v odpadkovém koši (recept zde). Zelená barva pesta však nutně nemusí být pravidlem. Naprosto famózní je také to ze sušených rajčat, které lze případně využít i v kombinaci s některou z výše uvedených zelených surovin. Jak na to? Budete potřebovat: 200 g vámi zvolené suroviny 1 stružek česneku 50-80 ml extra panenského olivového oleje 30 g piniových oříšků 50 g sýra typu parmazán Špetku soli Bylinky omyjte (v případě sušených rajčat nemusíte) a nakrájejte na menší kousky. Česnek oloupejte, taktéž rozkrájejte a sýr nastrouhejte najemno. Do vysoké, ale užší nádoby vložte bylinky (případně rajčata), česnek a oříšky a rozmixujte tyčovým mixérem. Po propojení všech surovin vznikne jednotná hmota, do níž přidejte sůl, olej a nastrouhaný sýr a důkladně promíchejte. Pár tipů a dobrých rad: Pokud neseženete piniové oříšky nebo se vám zdají příliš drahé, je možné je nahradit například slunečnicovým semínkem. kešu či mandlemi. Na výběru česneku si však dejte záležet a vsaďte raději na ten český, který má intenzivnější chuť než jeho čínský příbuzný. Preferujete-li čistě rostlinnou stranou či se vyhýbáte laktóze, sýr můžete úplně vynechat nebo jej nahradit trochou tzv. lahůdkového droždí....
Dejte zdraví zelenou: klíčem k němu je klíčení
Právě se nacházíme v období pro milovníky zdravé a čerstvé stravy poněkud mrzutém. Zelenina dostupná na pultech obchodů je neúnosně předražená, a navíc zpravidla naprosto bez chuti. Jak i přesto na naše talíře propašovat trochu té zelené svěžesti, aniž by nás to finančně zruinovalo? Vsaďte na domácí klíčky všeho druhu! Síla jara v hrsti S naklíčenými luštěninami se pravděpodobně každý z nás již setkal. Klíčky jsou dnes běžně k dostání i v supermarketech, průměrný spotřebitel však zpravidla netuší, jak s nimi naložit a řadí je do kategorie čistě alternativního stravovaní mimo jeho okruh zájmu. To je však rozhodně chyba! Luštěniny by měly být součástí jídelníčku každého smrtelníka a jejich naklíčená forma je vítanou obměnou, která nabízí mnohé benefity. Proč tedy klíčky do svého jídelníčku zařadit? Mám pro vás hned několik pádných argumentů. Prvním z nich je nepochybně jejich zvýšená výživová hodnota. Namáčením luštěnin se v nich aktivuje proces klíčení, který je z biochemického hlediska poměrně složitý. Pro nás je však podstatné, že se při něm uvolňují látky, které suché ani uvařené luštěniny neobsahují. Zjednodušeně řečeno, semínka a luštěniny v suchém stavu spí, jsou deaktivované. Ve vodě se probudí a naplno rozvinou svůj potenciál, který je v nich ukrytý a který v přirozeném koloběhu života disponuje takovou silou, že dokáže prorazit půdou a vyklíčit v novou rostlinu. Při tomto procesu tak vznikají jednak cenné enzymy, ale i mnohé vitamíny, ve „skleníkové“ zelenině a ovoci často nedostatečně zastoupené. Jedná se zejména o vitamíny A, B a C, ale i vitamín E ceněný obzvláště kvůli jeho silným antioxidačním účinkům. Kromě toho se při klíčení uvolňují také minerály (především vápník, hořčík a zinek), bioflavonoidy a další užitečné látky. Druhým plusovým bodem, který je klíčkům možné připsat, je jejich lepší stravitelnost. Nenadýmají tolik jako luštěniny klasicky uvařené a nevyvolávají pocit nepříjemné plnosti. Díky domácí výrobě jsou navíc snadno dostupné, pouze musíte myslet trochu dopředu a započít klíčení několik dní před plánovanou konzumací. V neposlední řadě je tu samozřejmě také netradiční, avšak dle mého úsudku skvělá chuť naklíčených luštěnin a zrn. Ta je svěží a mírně do oříškova – jistě si ji taktéž zamilujete. Každý druh se chutí trochu liší, a tak se bez problémů vyhnete nudě a stereotypu. Tip: Semínka a luštěniny na klíčení nakupujte raději v prodejnách zdravé výživy, ideálně v BIO kvalitě. Začněte s řeřichou To nejjednodušší, s čím můžete v rámci klíčení začít, je řeřicha. Nejspíše ji znáte zejména z období brzkého jara a Velikonoc, kdy slouží spíše jako zelená dekorace, avšak bez problémů ji můžete pěstovat celoročně. Vystačíte si s táckem, kouskem vaty a samozřejmě semínky řeřichy. Postup je snadný až primitivní – na tácek rozprostřete vatu, kterou důkladně navlhčete. Na takto připravený podklad rovnoměrně nasypte semínka řeřichy a na dva dny tácek umístěte na temnější místo. Následně jej naopak...
Recept: banánový chlebíček bez výčitek
Spousta z nás si dala jako novoroční předsevzetí, že bude sportovat a jíst zdravě. A březen bývá přesně tím obdobím, když to začínáme flákat. Tenhle chlebíček je super zdravý a super jednoduchý, plný banánů, ořechů a rozinek. Navíc je veganský a když použijete rýžovou mouku, tak i bezlepkový. Tak zatněte zuby a nenechte se porazit leností. Místo toho si upečte banánový chlebíček! Na jeden chlebíček budete potřebovat: 1 ¾ hrnku celozrnné nebo rýžové mouky 1/3 hrnku kokosového oleje ½ hrnku medu ¼ hrnku mléka 2 vejce 1 hrnek rozmačkaných banánů (zhruba 2 velké) 1 lžičku sody 1 lžičku vanilkového extraktu 1 lžička skořice ½ lžičky soli ořechy a rozinky v množství dle vaší chuti Troubu si předehřejte na 160°C. V míse promíchejte tekutý med (pokud máte tuhý, nechte ho chvíli polevit v mikrovlnce) a rozpuštěný kokosový olej. Do směsi zamíchejte vejce, přidejte banány a mléko. Postupně přisypte sodu, sůl, skořici i vanilkový extrakt a na samotný závěr mouku. Těsto vlijte do vymazané a vysypané chlebíčkové formy a pečte 55–60 minut. Pozn. Chlebíček jsem pekla pro kolegy v práci a zaprášilo se po něm tak rychle, že jsem ho ani nestihla vyfotit. Proto jsem si fotky vypůjčila z Pinterestu od Cookie and...
Recept: Boží milosti
Masopustní období je spjato s veselím a přípravou rozličných pokrmů (od zabíjačky až po koblihy). Patří sem i toto tradiční pečivo, které se svým složením liší podle regionu, ale vždy si zachovává typickou křehkost a poměrně jednoduchý a rychlý způsob přípravy. Receptů na milosti naleznete nespočet, zjistíte, že někde se používá droždí, víno, pivo, rum, smetana, pomerančová či citronová kůra, zkrátka jiný kraj, jiný mrav. Toto křehké obřadní pečivo, které bylo zvykem nosit i ženám v šestinedělí, se smažilo na sádle a obalovalo v cukru. My doma milosti nesmažíme, už vlastně ani nevím proč, nějak jsme si zvykli na to, že je upečeme v troubě a jsou stejně dobré. Krásně křehké, zkrátka návykové. Co budeme potřebovat: 400 g hladké mouky 300 g změklého másla 3 žloutky 100 ml bílého vína Špetku soli Moučkový cukr na obalení nebo na posypání, můžete jej smíchat s vanilkovým cukrem Smícháme mouku, máslo nakrájené na kostičky, žloutky, víno a sůl. Z hmoty vypracujeme hladké těsto. Můžeme ke zpracování použít i robota, ale vzhledem k antistresové konzistenci těsta doporučuji použít ruce. Těsto zabalíme do potravinářské fólie a necháme přibližně hodinu odpočinout v lednici. Odleželé těsto rozdělíme na několik částí a z každé vyválíme tenoučké pláty (cca 1 mm), ze kterých rádýlkem vykrajujeme obdélníčky, každý dílek několikrát nařízneme (ne rozříznout, viz foto). Někde je zvykem milosti překroutit nebo je vykrajovat do různých tvarů, jak jsem uvedla výše, existuje tolik variant, jak na ně, že žádná nemůže být špatná. Nyní se můžete rozmyslet, jak milosti připravíte, klidně vyzkoušejte oba dva způsoby přípravy a uvidíte, co vám chutná víc. Zaprvé osmažíme boží milosti na sádle či oleji, doporučuji vyšší vrstvu oleje, tak jako když smažíme koblihy. Teplé je obalíme nebo posypeme pořádnou vrstvou moučkového cukru. Zadruhé můžeme boží milosti upéct v troubě, což je o poznání zdravější varianta a nemusíme mít výčitky z toho, že tu jednu a půl kostky másla ještě osmažíme na sádle. Pečeme cca 10 – 12 minut při 170 °C, měly by chytnout „narůžovělou barvu“ a budou v troubě krásně šumět. Ještě teplé je obalíme nebo posypeme moučkovým cukrem. Nejlépe chutnají čerstvé, takže hravě do nich, než nám začne ten půst. Foto: Eva...
Co s přebytečným cukrovím: nový dezert nebo rozptýlení v létě
Zná to asi každý z nás. Vánoce si bez patnácti druhů cukroví ani neumíme představit. A co teprve, když další sladké kousky nasbíráme od babiček, tetiček a kamarádek. U vánočních pohádek si mlsání sice užíváme, ale jakmile se překlene nový rok, už ho nemůžeme ani vidět. V lednu se pak stává, že nám doma zbývá hromada nesnězeného cukroví a my nevíme, co s ním. Proto máme pár užitečných tipů, aby přebytečné sladkosti nemusely do popelnice. Jako těsto na koláč nebo náplň do závinu Jednou z možností je ho „recyklovat”. Když už jednou taková dobrota vznikla, proč z ní nevytvořit něco podobně dobrého? Veškeré cukroví můžete totiž rozemlít či nastrouhat na jemný prášek, ten si pak uchovat v lednici a přidávat dle libosti jako ingredienci do různých buchet, koláčů, řezů nebo závinů. V podstatě vám nahradí mouku, cukr a leckdy i koření. Cukroví jde využít jako těsto i jako náplň. V prvním případě můžete vyzkoušet koláč, kdy prášek z cukroví smícháte s máslem a upečete jako korpus. Náplň už je pak na vás, ale osvědčila se třeba tvarohová s vanilkou a kakaem nebo ovocná. Pokud vám zbyly perníčky, můžete je rozemlít a zkusit přidat jako součást náplně do ovocného závinu, kterému dodají pravý vánoční nádech. Případně pokud vám zbyl také rum z vánočního grogu, můžete ho smíchat s nastrouhaným cukrovím a marmeládou jako náplň piškotových řezů. Ze vzniklé sladké směsi můžete podle své fantazie vytvořit i nový druh cukroví, na který jste právě dostali chuť. Cukroví z mrazáku ke kávě i k létu Jestliže nechcete přebytečné cukroví zpracovat tímto způsobem, můžete ho s klidným srdcem zamrazit a dát si ho později, až zase přijde chuť. Obecně ale platí, že je lepší ho spotřebovat do půl roku, protože do příštích Vánoc bude mít nejspíš svoje nejlepší časy za sebou. Vyplatí se mrazit po menších množstvích a v plastových krabičkách, které odolají mrazu. Krabičku můžete také vyložit alobalem. Mikrotenovým sáčkům se radši vyhněte, protože v nich cukroví promrzne, vysuší se a už nebude tak lákavě dobré, spíš naopak. Také pozor na to, které druhy cukroví dáte do mrazáku, protože ne všechny jsou ke zmrazení vhodné. Třeba tučné krémové cukroví se moc zmrazit nedá, protože tuk snadno zežlukne. Kouzlo cukroví v mrazáku je skvělé. Sladkým kouskem Vánoc si totiž můžete zpestřit třeba odpolední kafíčko nebo si ho dát v létě, kdy bude příjemným rozptýlením a připomene vám, že už za půl roku zase přijde Ježíšek 🙂 Foto: Pexels...