Jak už vás Lucie před pár dny informovala a především nalákala, čekají nás v těchto dnech svatomartinská hodování. Kromě líbivých představ zlátnoucích hus na pekáči jsou v našich myslích spojena také s koštováním mladých resp. Svatomartinských vín. Po všech těch informacích dávné dějepravy o původu tohoto svátku, stejně jako o pověstech s ním spojených vás asi překvapí, že historie samotných Svatomartinských vín je mnohem mladší a také výrazně méně prozaická. Tedy alespoň té nám dnes tak důvěrně známé marketingové značky, protože mladá vína se samozřejmě ochutnávala vždy. I když v trochu jiné podobě, než dnes.
Svatomartinská vína vznikla oficiálně v České republice registrací této známky v roce 1995. Pod hlavičku a především kontrolu Vinařského fondu se tato marketingová známka dostává až od roku 2005. Tím se zároveň stává přístupná pro všechny registrované zájemce z řad vinařů a od té doby se také setkáváme s prvními Svatomartinskými víny vybavenými oním charakteristickým znakem svatého Martina na koni. Již předtím ale několik tuzemských vinařů pracovalo s myšlenkou uvést na trh nějaké speciální, mladé víno. Většinou různorodé kvality a pod různými, více či méně bizarními názvy. Inspirací pro tyto vinaře, i pro samotný vznik ochranné známky Svatomartinských vín byla především vína Beaujolais nouveau [božolé nyvó] – nové víno z Beaujolais – známý to marketingový produkt stejnojmenného francouzského vinařského regionu. S tím se krásně pojila i dávná tradice oslav sv. Martina jako konce hospodářského roku a odpovídající ukončení sklizně spojené s prvními košty mladých vín. Tento „ochutnávací zvyk“ se na Moravě traduje už od vlády Josefa II. a vzhledem k následujícímu předvánočnímu půstu byl také často spojen i s hostinami a bujarým veselím. Tak také nakonec vzniklo dnešní spojení se svatomartinskou husou.
Je vám asi jasné, že v dřívějších dobách mladá vína nevypadala vůbec jako dnes. Chutnala se ještě kalná, mnohdy kvasící, přímo ve sklepích ze sudů a nádob. Prvně se takto hodnotila úroveň sklizně a kvalita vín. Dnešní moderní technologie umožnily urychlit proces výroby vína, takže se s mladými víny můžeme potkávat v čisté a nalahvované formě již mnohem dříve, mnohdy už na přelomu října a listopadu. Kvalita a především životnost těchto moderních mladých vín je ale rychlým procesem jejich výroby výrazně ovlivněna. Jsou svěží, mladistvá a výrazná. Bohužel jejich „život“ je mnohem kratší, než u běžných vín. Většina vinařů doporučuje vypít mladá vína do Velikonoc, mnohdy je ale lepší je vypít ještě dříve. Ne, že by se víno přímo zkazilo, ale velmi rychle přijde o své zásadní atributy a krásu, proč je pijeme – o onu svěžest, mladickost a expresi. Brzy zeslábne, zlomí se, a stává se pouhým stínem své podzimní výraznosti a exprese.
Pojďme se teď pořádně podívat, jaká pravidla musí Svatomartinská vína splňovat.
Svatomartinská vína
Svatomartinské víno je ochranná známka pro určitý typ mladých vína, která
– musí být vyrobena pouze z hroznů odrůd Müller Thurgau, Veltlínské červené rané, Muškát moravský (bílá vína) nebo Modrý Portugal a Svatovavřinecké (růžová a červená vína)
– jsou to suchá vína se zbytkovým cukrem do 9 g/l. U bílých a růžových vín a klaretu nesmí povolený obsah alkoholu překročit 12,5 %. U červených vín je maximální obsah alkoholu stanoven na13 % obj.
– jsou podrobena senzorickému posouzení a hodnocení nezávislé komise, která má právo přidělit ochranou známku svatomartinské víno
– oficiálně se smí otevírat až 11.11. v 11:11 minut
(z toho také pramení trošku chybný marketing Vinařského fondu, že spousta lidí má za to, že svatomartinské se pije pouze 11. 11. a pak už zase ne – což je chyba, mělo by to být vnímáno od tohoto data dále)
Mladá vína
Mladé víno je spíše obecný pojem pro vína, která vinaři uvádějí na trh do konce kalendářního roku, ve kterém proběhla sklizeň hroznů pro jeho výrobu. Mohou být vyrobena z jakýchkoliv odrůd a různými způsoby, zde musí splňovat stejné požadavky jako jiná běžná vína. Jedná se tedy spíše o obchodní označení než nějakou zákonnou normu. Mladá vína produkuje u nás stále více vinařství, neb nechtějí být svázáni regulemi známky svatomartinské a především vnímají negativa onoho chybně postaveného marketingu a neochoty zákazníků pít tato vína později než 11.11. Přitom jde o ty samotné produkty, dokonce Svatomartinská vína podléhají více kontrolám a hodnocení než mladá vína a jsou proto i jistější volbou pro zákazníky. Toť základní rozdíly a informace, co vás při nákupech mladých vín čeká.
Na závěr by se mělo jako vždy hodnotit. Stejně tak i já, a pokusím se být dnes nejen negativní (to mi jde výborně), ale i pozitivní. Nejdříve tedy to negativní, ať to máme za sebou, neb končit se pak má zvesela. Abych řekl pravdu, moc se mi osobně tato „vinařská pedofilie“ nezamlouvá. Nejsem přítelem urychlování výrobních procesů a znásilňování vína za účelem jeho dodání co nejdříve na trh. Navíc z pohledu snoubení v gastronomii mi ani ona kombinace úplně nesedí, raději bych k huse se zelím zvolil trošku kulatější Frankovku z předchozího roku, než freshový, ale většinou trošku vodičkový letošní muškát či večerku. Co je však beze sporu na Svatomartinských vínech pozitivní, je onen široký, a kromě výše popsaného problematického načasování, perfektně zvládnutý marketing. Takový, který skrze husí pečínku (na to nalákáte každého průměrného Čecha bezpečně), dokáže prodávat lidem kvanta vína. A to je důležité, protože skrze Svatomartinská vína se možná objevují noví a noví milovníci vína, kterým to Svatomartinské najednou už nestačí.
P.S. Měl bych prý dát také nějaký tip – takže pokud máte chuť na mladé víno, zajeďte si ke svému oblíbenému vinaři, a ochutnejte mladé víno z tanku. Je jiné, než to co znáte z lahví. Je výborné, a hlavně má před sebou celý život. Ty v lahvích už čeká pouze rychlá smrt.
